Nejnovější zprávy: Muž spadl z výšky z lešení, utrpěl vážná zranění Využijte odstavná parkoviště a hromadnou dopravu, doporučují fanouškům pořadatelé MS v hokeji

Fajront!

Fajront! Ostrava vydává unikátní knihu fotografií. Poslali je horníci

​Tento víkend bude patřit centrum Ostravy po dlouhé době horníkům. Město bude totiž od 8. do 10. září hostit 27. setkání hornických měst a obcí.

Foto: Kniha Fajront

Spousta obyvatel a návštěvníků Ostravy si určitě nenechá ujít velký průvod, v němž půjdou zástupci většiny českých, moravských a slezských měst a obcí, které ve své historii mají těžkou dřinu dolování kamenného uhlí, ale i jiných nerostů.

Ostrava k příležitosti této velké akce vydává také knihu dosud nezveřejněných a neznámých fotografií a příběhů, které Ostravané poslali po zveřejnění výzvy nazvané po ostravsku úderně FAJRONT!!! Poprvé tuto „fotoknihu“ uvidí právě účastníci hornického setkání. Pozoruhodná publikace dostala název Fajront. Hornická historie v rodinných albech.

Horničina je tvrdá a nebezpečná práce, ale mnozí jsou na ni hrdí

„Fotografií přišlo opravdu hodně. Když město v březnu poprvé zveřejnilo výzvu, aby lidé poskytli ze svých soukromých domácích archivů fotky nebo vzpomínky na práci v hornictví, tak první dny byl zpočátku klid. Ale pak začaly chodit dennodenně fotografie nebo vzpomínky. A opravdu jich bylo hodně, celkem pět set šedesát devět fotografií od téměř stovky majitelů,“ říká Jozef Šerka z Archivu města Ostravy, který zaslané materiály třídil.

Foto: kniha Fajront

Často jsou to fotky hornických part, někdy i zajímavé portréty. „Hodně fotografií se nám sešlo z fárání s manželkami, a některé fotky mají až uměleckou kvalitu, protože zachytily i atmosféru z fárání a těžby. Ty jsou opravdu pěkné,“ říká Jozef Šerka.

Hornická svačina. Foto: kniha Fajront

Mnozí lidé poslali k fotografiím pár řádků, ale někteří sepsali příběhy svých rodinných předků nebo své vzpomínky z doby, kdy sami v dolech pracovali. „Většinou popisují, že to byla opravdu hodně tvrdá práce, někteří popisují, že si z dolů odnesli i zdravotní následky nebo úraz. Ale často lidé popisují, že na práci v dole byli pyšní, že ji dělali rádi a s nasazením. Pro nás je to asi trochu paradox, ale často se v příspěvcích opakuje,“ dodává archivář.

Když chtěl ukázat, jak pracuje, lezl pod konferenční stůl

A cituje z některých. „Toto je náš dědeček, od čtrnácti let pracoval na dole Vítězný únor, a to až do uzavření dolu, kdy odešel do důchodu. Na toto období rád vzpomíná a část vypráví zážitky z šachty, které za ty roky zažil. Není rodinné sešlosti, kde by nevyprávěl své vzpomínky z práce. Hornictví bylo a bude navždy součástí naší rodiny,“ cituje z jednoho zaslaného příběhu Jozef Šerka.

Foto: kniha Fajront

Další líčí těžkou práci horníků. „Dědeček musel pracovat v dole v nízkých slojích, doslova vleže. Když nám doma ukazoval, jak pracuje v dole, a tak si vezl pod konferenční stůl, abychom viděli, jak málo místa má na práci. A neměl rád úderky a šichty v sobotu,“ čte archivář z jiného příspěvku.

Useknutý palec vytřepal z gumáku a šel si ho nechat přišít

Fotografie často popisovaly rekordy na šachtách, ukazují party razičů, ale líčí někdy také záliby předků. „Jeden pisatel vzpomíná, jak se traduje v rodině věta, kterou napsal jeho bratr, když měl ve slohové práci popsat, čím je jeho tatínek. Napsal: můj otec je zahradník, a když mu zbude čas, chodí po nocích kopat uhlí,“ směje se Jozef Šerka.

A cituje z dalších příběhů horníků „Celý život pracoval na dole Koblov. Jak nám vyprávěl, jednou mu spadl na nohu kus kamene a usekl mu palec. Vytřepal ho z gumáku kupodivu neporušený a šel si ho nechat přišít.“

Fotka horníka, který v dole zahynul, fotky z hornického fotbalu

Kniha už je v současnosti vytisknutá a čeká na své slavnostní představení a křest při 27. setkání hornických měst a obcí. „Část výtisků dostanou účastníci setkání a část nákladu pak bude zájemcům dostupná při doprovodném programu,“ říká historik Marek Skřipský, který pracuje jako redaktor Statutárního města Ostrava a na publikaci spolupracoval.

Foto: kniha Fajront

Toho zaujal opravdu široký rozsah témat zaslaných fotografií. A tak v publikaci lze nalézt třeba ateliérovou fotografii horníka, který rubal uhlí ještě za Rakouska a zahynul při neštěstí v roce 1919. Nebo z přátelského fotbalového utkání dolů z dubna roku 1959. Či fotku kahanu pétépáka z ostravského dolu, kde takzvané pomocné technické prapory v padesátých letech také fáraly.

Fárání s manželkami, vietnamský horník, učni před prvním sfáráním

„Máme fotku pracovního certifikátu horníka z roku 1929, fotku horníka v hornické uniformě z třicátých let s logem soukromého fotoateliéru, úžasné humorné kreslené tablo z hornické školy z roku 1966, tablo z hornické školy z let 1945 až 1948. Máme fotografii z hornického pohřbu z roku 1941, fotografii plotu z roku 1968, na kterém horníci plakáty varují, že pokud Sovětský svaz nepropustí do Moskvy unesenou vládu, tak vstoupí do generální stávky,“ říká redaktor Marek Skřipský.

Foto: kniha Fajront

Právě rozsah fotografií umožnil autorům vybrat rovných sto fotografií a vytvořit z nich i jakousi kroniku či dějinný příběh ostravského hornictví v minulém století.

„Máme i fotografii horníka, který je členem vietnamské menšiny a který fáral pod zem. Máme hodně fotek z fárání s manželkami, kdy jednou za čas jejich ženy nafasovaly fáračky a mohly se podívat do míst, kde jejich muži pracují či fotky učňů před prvním sfáráním pod zem do školní šachty, došly i pohodové fotky z hornických učilišť,“ říká Marek Skřipský.

Vietnamský horník. Foto: kniha Fajront