Pojďte do galerie! Ta ostravská pořádá online prohlídky

"Virtuální prohlídka výstavy se nevyrovná atmosféře a emocionálnímu prožitku v přímém kontaktu s uměleckým dílem v prostorách galerie, ale snažíme se ho alespoň částečně zprostředkovat touto cestou," uvedla galerie.

"Kdy se opět otevřou dveře Domu umění nevíme, proto navštivte GVUO aspoň v online prostoru. Na webových stránkách gvuo.cz jsme zpřístupnili virtuální prohlídku výstavy Dělník je smrtelný, práce je živá a na YouTube GVUO je nově ke zhlédnutí komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou Renatou Skřebskou."

DĚLNÍK JE SMRTELNÝ, PRÁCE JE ŽIVÁ 23. 9. 2020 – 3. 1. 2021

Název výstavy je inspirován básní Josefa Wolkera Balada o očích topičových ze sbírky Těžká hodina.

Rozsáhlá expozice ve 3 sálech Domu umění je rozdělena do 8 sekcí (práce, profese, továrna, architektonická plastika, fotografie, půda, žena, krajina) a představuje tvorbu více než stovky umělců z celé České republiky, včetně belgického Constantina Meuniera a francouzského levicově orientovaného André Fougerona.

Prezentováno je přes sto padesát uměleckých děl od počátku 20. století až do současnosti. Vystaveny jsou malby, kresby, plastiky, fotografie a 10 krátkometrážních dokumentárních filmů na téma provozu a práce. Záštitu nad výstavou převzal první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo.

TIP TOHOTO MĚSÍCE

Přednáška Marka Zágory: Liška ve středověku v úterý 10. 11. v 16:30 hodin LIVE stream na YouTube GVUO a Facebooku.

Středověk vnímal lišku především jako lstivé a nepoctivé zvíře, které je ochotné předstírat mrtvolu, jen aby získalo nějakou potravu pro sebe a svoje mláďata.

Liška byla spojována dokonce se samotným ďáblem, který předstírá mrtvého, aby si podržel všechny, kteří žijí příliš světským životem, a ukázal se jim teprve, až když je má pevně ve své moci.

Nejznámější liškou středověku, která byla původně vnímána docela pozitivně, byl Renart, hrdina proslulého Románu o lišákovi, venkovský zeman se sklony k lapkovství, jenž se chová nejen jako zástupce zvířecího světa, ale má i řadu lidských vlastností.

Jeho nejstarší veršované příběhy byly sepsány již v roce 1170, nejmladší kolem roku 1240, a jejich autory byli vzdělaní klerikové. Jednotlivé texty jsou nejen vyprávěním o Renartovi, ale zároveň i zajímavou sondou do života středověké společnosti a jejího myšlení.

Přednáška Gabriely Pelikánové: Helmut Krommer – malíř, který dokumentoval naše město z cyklu Ostrava očima umělců ve středu 25. 11. v 16:30 hodin LIVE stream na YouTube GVUO a Facebooku.

Opavský rodák Helmut Krommer (1891–1973), student akademie ve Vídni a v Karlsruhe, se jako grafik nesmazatelnou měrou zapsal do historie Ostravy. V roce 1924 vznikl jeho konvolut leptů s názvem Vítkovické železárny a o pět let později byl vydán devítidílný cyklus Velká Ostrava, který zachycuje zákoutí Ostravy za první republiky.

Jedná se o precizně komponovaná díla dokumentující části Ostravy, jejichž podoba se již vytratila. Tyto cykly vznikly v době, kdy již Krommer žil v Berlíně, ale zajížděl zpátky do Čech, aby zde tvořil. Inspirovala jej nejen Ostrava, ale i Opava, Brno a Praha.

Kvůli svým protinacistickým postojům a židovskému původu své ženy byl v roce 1933 nucen emigrovat do Anglie, kde žil až do roku 1951, kdy evropský kontinent vyměnil za Boston v USA.

Krommerova díla, zachycující převážně městská zákoutí a sakrální architekturu, kromě Galerie výtvarného umění v Ostravě vlastní například i Slezské zemské muzeum, Moravská galerie v Brně, vídeňská Albertina a v neposlední řadě i Kunstarchiv v Norimberku nebo Harvard Art Museums v Cambridge.