Lékaři ze záchranek loni opět zachraňovali životy. Někteří pacienti je ale volají zbytečně

Celkový počet výjezdů sanitek činil 133 674, což je 366 za čtyřiadvacet hodin. Proč je toto číslo vyšší než počet pacientů? Protože k některým jezdí dva vozy. Sanitka a vůz s lékařem, upozornil Lukáš Humpl, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje (ZZS MSK).

V samotné Ostravě zasahovali zdravotní záchranáři ve více než čtyřiceti tisících případů a posádky tam vyjížděly k nemocným či zraněným pacientům zhruba každých třináct minut. Dvanáct pozemních posádek Zdravotnické záchranné služby vyjíždí v Ostravě z celkem pěti základen.

Lidé ve městech si volají záchranku častěji

Mluvčí krajské záchranné služby Lukáš Humpl řekl, že výjezdů záchranných sanitek je v Ostravě v průměru podstatně více než v jiných městech či oblastech Moravskoslezského kraje.

„Není to třeba při úrazech jen tím, že Ostrava je průmyslové město a je tady více těžkých provozů, je tu více dopravy, zábavního průmyslu a podobně, ale pozorujeme nejen v krajském městě či jiných větších okresních městech, že si nás lidé prostě častěji volají,“ řekl Humpl. „Když to srovnáme s oblastí Bruntálska a odečteme hustotu obyvatel, tak lidé v okrajových částech kraje, tedy na vesnicích, jsou schopni poradit si s méně závažnými zdravotními stavy sami. Kdežto v aglomeracích lidé volají daleko častěji spíše záchrannou linku a nás,“ vysvětlil Humpl.

Zdravotní záchranáři se také setkávají s tím, že lidé nebo jejich blízcí volají zdravotnickou záchrannou službu, ač pacient není v ohrožení života. „V mnoha případech, v desítkách procent je zjevné, že pacient nebo jeho blízcí mohli využít jiný způsob řešení zdravotních potíží než posádku zdravotnické záchranné služby. A bohužel se počet těchto případů zvyšuje. Nejen my, ale záchranky napříč republikou, jsou proti tomu bezmocné. Když si někdo poraní kotník, den s ním chodí a pak si zavolá záchranku, tak je otázkou, zda si na ošetření mohl dojít nebo si volat záchranku. Máme zhruba tři čtvrtiny zásahů, u nichž nebyl pacient v ohrožení života,“ řekl Humpl.

Polovinu pacientů záchranáři přivedli resuscitací k vědomí

Většinu zásahů zdravotních záchranářů tvoří takzvaná somatická onemocnění, která vznikla náhle, nebo se prudce zhoršila. Těchto pacientů ošetřili záchranáři na území Moravskoslezského kraje přes 77 tisíc, což je však méně než v roce 2022.

Pro srovnání - v roce 2010 to ale bylo o dvacet tisíc méně. V 630 případech bylo nutno tyto nemocné resuscitovat, neboť u nich došlo k selhání základních životních funkcí, dalším 1 418 postiženým již záchranáři nedokázali pomoci.

Záchranáři v našem kraji museli loni resuscitovat celkem 843 pacientů, u nichž došlo k selhání základních životních funkcí. V Ostravě to bylo přes 200 pacientů. Úspěšnost resuscitací byla podle Humpla vysoká, protože téměř v polovině případů se zdravotním záchranářům podařilo obnovit činnost srdce a pacienta následně předali do další péče ve zdravotnickém zařízení.

Úrazů ošetřovali loni více než v předchozím roce

„Ve 2 641 případech jsme byli voláni k nemocným s cévní mozkovou příhodou. S akutními koronárními obtížemi bylo ošetřeno více než tisíc pacientů. Mezi mnohé další důvody výjezdů k interním stavům patřily dechové obtíže, bolesti na hrudi, epileptické nebo astmatické záchvaty a jiné,“ prohlásil Humpl.

Záchranáři ošetřovali také loni přes 24 tisíc osob - o 660 více, než v roce 2022, které utrpěly nějaký úraz či nehodu. Převážně šlo o spíše lehká či středně těžká traumata, která neohrožovala život postiženého. Dalších téměř sedm stovek zraněných však bylo ve vážném stavu.

„Dvaasedmdesát takto zraněných lidí pak musely naše posádky resuscitovat. Lékaři záchranné služby již nemohli zachránit 127 postižených, tedy o tři desítky méně, než o rok dříve. Ti na následky svých zranění zemřeli. Buď ještě před příjezdem posádky, nebo záchranáři prohráli boj o jejich život během zásahu,“ řekl mluvčí ZZS MSK Humpl.

Vyjížděli k lidem s psychickými potížemi i sebevrahům

Týmy záchranářů vyjížděly také k nemocným s psychickými obtížemi, kterých ošetřily téměř šest tisíc, tedy o více než 130 více než v předloňském roce. Jednalo se především o pacienty s depresemi, akutními psychotickými stavy, ale také například se závislostmi.

„V 1 671 případech jsme také zasahovali u lidí, u nichž došlo k sebepoškozování, nebo se pokusili o sebevraždu. Jde o srovnatelné množství s rokem 2022. Ve vážném stavu bylo více než 202, z nich 32 těchto pacientů záchranáři oživovali a 76 dalších, k nimž naše týmy přijely, si záměrně přivodilo smrt. Toto číslo ovšem není konečné, neboť u řady dokonaných sebevražd již naši záchranáři nezasahují,“ řekl mluvčí Humpl.

Letecká záchranka zasahovala u vážně nemocných a zraněných

Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje disponuje kromě sanitních vozidel také vrtulníkem letecké záchranné služby. Stroj s volacím znakem „Kryštof 05“ má na svém kontě za uplynulý rok celkem 652 misí. To je o 39 misí více než v roce 2022. Posádky tak strávily v akci 470 letových hodin.

Až na pětadvacet letů, kdy letecká záchranná služba prováděla transporty vážně nemocných či zraněných ze zdravotnických zařízení, zpravidla na specializovaná pracoviště fakultních nemocnic, byly všechny ostatní mise do terénu. Přes 120 letů uskutečnili letečtí záchranáři v nočních hodinách.

Operátorky a operátoři Krajského zdravotnického operačního střediska vedli loni 390 tisíc hovorů, tedy přes tisíc denně. Na tísňové linky tak zavolalo 194 tisíc lidí.