Archiv města Ostravy slaví sto let. Ukrývá i listinu od Karla IV.

Archiv má také svůj trezor a velké moderní depozitáře, do kterých veřejnost nesmí. Udržují si stálou teplotu, aby se v ní uložené vzácné archiválie dožily dalších staletí.

Trezor ukrývá vůbec nejstarší a nejvzácnější archiválie, které Ostrava má. Především nejstarší dochovanou listinu z roku 1362. Císař římský a král český Karel IV. v ní uděluje městu Moravské Ostravě právo konání šestnáctidenního trhu. Datum na bedlivě chráněném dokumentu zní Opava, 17. května roku 1362. „To byla velmi důležitá věc pro Ostravu z hlediska ekonomického. Touto listinou císař Karel IV. významně napomohl hospodářskému růstu města,“ říká Jozef Šerka.

Trezor ukrývá také listinu z roku 1426, na které je zavěšena vůbec nejstarší dochovaná městská pečeť s nejstarší podobou městského znaku, v jehož rohu ještě chybí růže, která se na znaku Moravské Ostravy objevila až v 16. století.

Dokáže restaurovat shnilé staré matriky a roztrhané mapy

Archiv města Ostravy má také svého konzervátora a restaurátora. Jakub Vaculík restauruje staré a často poškozené matriky, kroniky a knihy, mapy, plány a pečeti. „Vyspravuji třeba takzvaným japonským papírem, z něhož se jinak dělají čajové pytlíky, a s pomocí restaurátorské žehličky,“ ukazuje knihař Vaculík svou dílnu a těžkou žehličku.

Dílna restaurátora obsahuje velké i malé lisy, těžké pákové nůžky, plátna, úhelníky, pergameny, kůže na vazby knih, ale i zlaté či stříbrné tenké pláty, olověné raznice a typy starých písmen a také zlaticí lis pro ručně zdobené vazby knih.

Vaculík ve své dílně dokáže jako puzzle sestavit rozpadlé staré mapy. Ukazuje také krásně zrestaurovanou těžkou a velkou knihu – matriku. „Tady na fotografii vidíte, jak vypadala před restaurováním. Bylo to brutální salátové vydání. A tady vidíte pergamenovou knihu, která byla celá černá a ještě prožraná od nějakého červíka. Také pečeť byla celá černá,“ ukazuje Vaculík, který vyrobil i novou pečeť pro příležitost stoletého výročí založení ostravského archivu. „Dnes už dokážeme běžně vyspravit poničenou historickou mapu tak, že vydrží dalších sto let,“ připomíná vedoucí archivního oddělení Jaroslava Novotná.

V badatelně je kupa monitorů i původní znak města Přívozu

Jozef Šerka jako vedoucí oddělení služeb pro veřejnost dodává, že Archiv města Ostravy jde cestou rozsáhlé digitalizace. „Dnes už máme v digitálním archivu milion a šest set tisíc dokumentů a padesát tisíc jich každý rok přibude,“ říká Šerka a všechny, které baví historie nebo chtějí objevit v historii třeba minulost svých předků, odkazuje na badatelnu, která je plná monitorů.

Badatelna je také největší místností v budově archivu, dříve sloužila jako jednací sál přívozské radnice. Jaroslava Novotná neopomene příchozí upozornit na původní zrekonstruovaný erb měst Přívozu, který je vymalován na stropě dnešní badatelny.

Za okupace musely vzácné archiválie mimo Ostravu

Cesta ke vzniku archivu města Ostravy nebyla jednoduchá ani přímá. A tak správní komise Moravské Ostravy dne 13. listopadu 1922 schválila ustavení městského archiváře, kterým se v březnu 1923 stal středoškolský profesor Alois Adamus a 1. září 1923 se stal prvním městským archivářem.

Adamus předal správu ostravského archivu v roce 1935 správci Oldřichu Duškovi. Tato situace trvala do vzniku protektorátu. Tehdy byl do čela archivu jmenován okupační správou města ostravský německý historik a muzejník Richard Drapala, kterého počátkem roku 1942 nahradil Julius Klitzner.

Činnost archivu v období nacistické okupace ovlivnily válečné události. Archivní fondy a muzejní sbírky byly zčásti vyvezeny do různých depozitářů mimo Ostravu. Proto se prvořadým poválečným úkolem stalo tyto fondy a sbírky získat zpět, což se staronovému šéfovi Oldřichu Duškovi povedlo.

Karel Jiřík proměnil archiv ve vědeckou instituci

Po roce 1948 byl Oldřich Dušek odstaven a nahradil jej Jaroslav Zahradník. Archiv však stále trpěl nedostatkem školeného personálu a bojoval i s prostorem. Narůstající objem archivních fondů nebylo kam uložit. Pořádací práce vázly a teprve příchod dvou absolventek brněnského archivnictví Blanky Pitronové v roce 1952 a poté Marie Gajdoštíkové v roce 1954 nastartoval v městském archivu standardní archivní procesy jako pořádací práce a zpřístupňování dokumentů veřejnosti.

V roce 1960 se archiv přestěhoval do svého trvalého sídla na Špálově ulici 19 v Ostravě-Přívozu, do budovy někdejší přívozské radnice. O rok později se jeho ředitelem stal Karel Jiřík, který významně přispěl k proměně archivu ve vědeckou instituci. Začal s vydáváním sborníku Ostrava, který vychází již šedesát let, a stál za mnoha publikacemi o historii města. Jeho éra byla přerušena normalizací. Během té se v čele Archivu města Ostravy, pojmenovaného takto roku 1969, vystřídali tři ředitelé.

Za šedesát let vyšlo 36 sborníků, letos vyjde sborník k výročí archivu

Po roce 1989 se do čela AMO vrátil Karel Jiřík, po něm nastoupil Antonín Barcuch, za jehož vedení byla zahájena výstavba moderního depozitáře a rekonstrukce historické budovy. Stavební práce skončily za ředitelky Blaženy Przybylové, která stála v čele AMO, až do své smrti v roce 2017, a která pokračovala v budování prestižního postavení archivu v rámci ostravských paměťových institucí.

Po příchodu Karla Jiříka do Ostravy se zdejší archiv začal proměňovat v koordinační středisko historicko-vlastivědného výzkumu. Zároveň hledal nový způsob prezentace výsledků studia archivních dokumentů o městě a v roce 1962 se mu ve spolupráci s představiteli Pedagogické fakulty podařilo prosadit vydávání sborníku Ostrava.

V roce 1963 vyšel první svazek. Za 60 let vydávání sborníku se redakční rada mnohokrát obměnila. Vycházel různě, po roce, dvou i čtyřech letech. Až nyní se již několik let vydává každoročně. V letošním roce vyjde jeho 37. svazek, který je věnován právě stému výročí založení Archivu města Ostravy, a do nějž přispěly i zástupci dalších archivních institucí existujících v Ostravě – podnikové archivy Vítkovic, a.s., Nové huti – Liberty Steel, a oba univerzitní archivy.

Historické kalendárium připomíná ostravské důležité události

Od roku 1997 až do současnosti sestavuje kronikář města Ostravy, jenž je zaměstnancem archivu, Ostravské kalendárium, které vychází na počátku následujícího roku.

Od září 2011 archiv zpracovává internetové historické kalendárium, pro které v rámci každého týdne v roce zpracovává ke dvěma až čtyřem vybraným datům stručný popis historických událostí a biografických hesel, vztahujících se k městu.

Od ledna 1999 se v měsíčníku vydávaném městem Ostrava objevuje samostatná strana věnovaná historickým tématům a osobnostem zpracovaná archiváři. V roce 2018 byla také na webových stránkách města Ostravy spuštěna elektronická encyklopedie Ostravy, což je projekt inspirovaný podobnou brněnskou encyklopedií vytvářenou na základě aplikace vyvinuté firmou Grafické studio černá a fialová. Archiváři v aplikaci vypracovávají hesla k osobnostem spjatým s Ostravou, ke zdejším budovám a událostem či pamětním deskám.