Úžasný pravěký nález v Ostravě! Valoun s kresbou mamuta a koně

A pak ho představili. Nevelký říční valoun z dob před patnácti tisíci lety, který zanechali na Hladovém vrchu v Hošťálkovicích pravěcí lovci, které dnes archeologové nazývají lovců sobů a koní. Působili tady v mladší době než lovci mamutů, přesto však mamuty, kteří tehdy už pomalu vymírali, znali.

Foto: Petr Broulík

V roce 2022 brněnskými archeology objevený valoun šedo tmavé až černé barvy skrýval po důkladnějším ohledání vyryté obrázky dvou zvířat. Archeologové v nich identifikovali podobizny mamuta a koně. Obě kresby se překrývají, ale zdá se, že rytinu koně pravěký člověk vyryl dříve a pak ji překryl kresbou mamuta.

Ztvárnil pravěký umělec mamuta z dlouhé chvíle?

Umělecký předmět o velikosti 75 krát 50 krát 19,5 milimetrů se podařilo odkrýt v rámci archeologického výzkumu paleolitické lokality nazvané Ostrava-Hošťálkovice II. „Možná měl valoun s rytinou pro lovce význam šamanský, můžeme v tom vidět ztvárnění loveckých taktik. Možná si náš předek jen vyrytím těchto zvířat krátil dlouhý čas, protože se nudil. Možná trval vývoj rytiny delší čas, možná jen krátkou dobu. To se už nikdy nedozvíme,“ řekli archeologové Petr a Zdeňka Nerudovi.

Archeologové našli tento unikátní nález na místech, o kterých si mysleli, že jsou odtěžená, protože z druhé části Hladového vrchu byl kamenolom. Avšak tým docentky Zdenky Nerudové, který zde výzkum začal v roce 2018 až 2019, se nevzdával.

„K našemu velkému překvapení jsme našli v roce 2021 pod místem lovců mamutů další archeologickou vrstvu z dob kultury lovců sobů a koní. Tito lidé osídlovali spíše jeskyně Moravského krasu, nebo třeba území v Polsku. Zde v této oblasti je to jedna z mála lokalit pod širým nebem,“ řekla Zdeňka Nerudová.

Valoun s rytinou najde jistě místo v archeologické historii

„Jsem rád, že dnes můžeme představit opravdu unikátní nález, který archeologové od vedením docentky Nerudové a docenta Nerudy udělali u nás na hošťálkovickém Hladovém vrchu,“ řekl starosta obvodu Hošťálkovice Jiří Jureček.

Generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček řekl, že nález takového druhu se už v České republice desítky let nepodařil. „To co dnes představujeme, je unikátní nález a naprosto výjimečný předmět, který nepochybně najde své místo v archeologické historii našich zemí,“ řekl.

Zdeňka Nerudová dodala, že nález takovéhoto typu se v České republice uskutečnil zhruba po šedesáti letech.

Když žena zjistila, že kámen je rytinou, spustila povyk

Archeologové nejprve loni objevili valoun, kterému nepřikládali velký význam. Vyzvedli ho z prostoru kamenné struktury, která kromě pískovcových bloků a ploten obsahovala i nástroje a čepele z místního pazourku či hrubé nástroje z říčního křemene. Rozhodli se ho prozkoumat, ze začátku totiž „zvířátka“ v zaneseném valounu neviděli.

Foto: Petr Broulík

„Ke skutečnému objevu rytiny však došlo až v laboratoři muzea, když se nám při čištění nálezů podařilo rozpoznat rýhy ryté kamenným nástrojem. Postupně se tak objevila postava nějakého zvířete podobného mladému mamutovi. Pomocí 3D mikroskopu se nám posléze podařilo rozpoznat hlavu dalšího zvířete, kterým je kůň,“ nadšeně vysvětluje Zdeňka Nerudová.

Její manžel Petr Neruda doslova řekl, že když to jeho žena zjistila, spustila „velký povyk“. „Každý totiž chceme nějaký podobný nález učinit,“ podotkl.

Z období lovců sobů a koní moc rytin mamutů není

Zatímco kůň byl pro tehdejší lovce běžným a často loveným zvířetem, mamut už v té době vymíral, a patrně proto byl magdalénienskými lovci, tedy lovci sobů a koní, zobrazován zcela výjimečně.

„Na území České republiky je to v této kompozici zcela unikátní předmět, přestože z tohoto období známe především krásné rytiny koní a bizonů z jeskyně Pekárny. Nejbližší paralely rytin mamutů jsou známy až z Německa,“ pokračuje Petr Neruda.

Období magdalénienu bylo podle něj dosud z oblasti Ostravska neznámé, všechny dřívější významné nálezy jako například soška ženy z krevele z Landeku, známá jako Petřkovická venuše, pocházely totiž z období lovců mamutů – gravettienu.

Vědci nechají vyrobit repliku valounu a slibují ho brzy vystavit

Archeologové ústavů Anthropos a Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně chtějí nalezený předmět dále zkoumat. Chtějí také pomocí digitálních technologií vyrobit jeho repliku, na níž by mohli více zvýraznit linky rytiny.

Vystavit předmět nebo jeho repliku by archeologové chtěli jako součást velké výstavy archeologických nálezů Moravského zemského muzea za poslední léta a to někdy v letech 2025 nebo 2026. Není však vyloučeno, že rytinu vystaví i dříve po dohodě s ostravským muzeem.

Starosta Hošťálkovic Jiří Jureček řekl, že brzy už se nález dostane i do osnov v rámci hošťálkovické základní školy.