Příběhy hrdinů. Rodák z Kylešovic pomáhal budovat síť Obrany národa

Od prvního prázdninového úterka až do 31. srpna také národní památník v Hrabyni nabízí denně od 10 do 15 hodin svou vyhlídku.

Magazín PATRIOT ve spolupráci se Slezským muzeem Opava přináší příběhy hrdinů, kteří buď působili v odboji, nebo bojovali přímo se zbraněmi v rukou na některé z front druhé světové války. Tyto příběhy jsou součástí expozice, stále přibývají, a lidé se s nimi mohou seznámit přímo v památníku, v kterém od letošního jara lze prožít třeba i simulovaný nálet či se projít válečným bojištěm.

Představme si dnes dalšího z významných odbojářů, který pocházel z Opavska.

Zajali ho v Rusku, tam vstoupil do československých legií

Před 107 lety, v polovině července 1916, rozšířil řady 1. československého střeleckého pluku dobrovolník Jaroslav Konečný. „V té době ještě nikdo netušil, že mladého muže čeká dramatický osud a úspěšná kariéra v armádě státu, o jehož vytvoření se tehdy teprve uvažovalo,“ říká vedoucí oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář.

Jaroslav Konečný se narodil roku 1891 v Kylešovicích u Opavy. Navzdory nuzným poměrům – Jaroslavův otec byl tesař a v rodině bylo celkem osm dětí – začal v mládí studovat práva. V roce 1913 narukoval do rakousko-uherské armády a začal navštěvovat důstojnickou školu.

Po vypuknutí první světové války jej čekalo nasazení na ruské frontě, kde byl v září 1915 zajat. Krátce poté podal přihlášku do formujících se československých legií. Přijetí se dočkal v létě následujícího roku. Jediné zranění během války však ironií osudu neutrpěl v boji, ale při srážce s tramvají.

Budoval rozsáhlou ilegální síť Obrany národa

Jako velitel kulometného oddílu se v roce 1918 zúčastnil ústupu z Ukrajiny, obsazované německými jednotkami. Když byly legie zataženy do střetů ruské občanské války, prošel Konečný se svými muži známou, takzvanou sibiřskou anabází.

Do vlasti se vrátil až v dubnu 1920 a rozhodl se setrvat v armádě. Počátkem 20. let krátce působil na ministerstvu národní obrany, poté zastával velitelské funkce u různých útvarů.

V září 1938, v předvečer mnichovské krize, se v hodnosti plukovníka stal posádkovým velitelem v Plzni. Zde záhy po okupaci společně s plukovníkem Janem Vlachým, taktéž rodákem z Opavska, začal organizovat činnost odbojové organizace Obrana národa. Postupně vybudovali rozsáhlou ilegální síť na Plzeňsku, Domažlicku a Klatovsku.

Gestapo si pro něho přišlo v červenci 1941

V období jara a léta 1940 se gestapu podařilo organizaci rozbít, ve vězení skončil mezi jinými i Jan Vlachý. Jaroslav Konečný se mezitím přesunul do Prahy, kde získal zaměstnání na ministerstvu školství. Zároveň ale nadále působil v odboji jako velitel Obrany národa pro okruh Praha-západ. V únoru 1941 se oženil s Andělou Krystiánovou.

V červenci 1941 si však gestapo přišlo i pro něho. Následovaly výslechy a poté soudní přelíčení v Berlíně v říjnu 1942. Nacistický soud Konečného poslal na smrt. Rozsudek byl vykonán 20. ledna 1943. Až u příležitosti 80. výročí popravy byla v jeho rodných Kylešovicích Jaroslavu Konečnému odhalena pamětní deska.

Osud Jaroslava Konečného přibližuje nová expozice Národního památníku II. světové války v Hrabyni.