Příběhy hrdinů. Ostravák prošel Tobrukem i bitvou u Dunkerque a s Američany osvobozoval západní Čechy
Léto může být příležitostí navštívit na jaře otevřenou novou, interaktivní a efektní bojovou expozici v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku.
Magazín PATRIOT ve spolupráci se Slezským muzeem Opava přináší příběhy hrdinů, kteří buď působili v odboji nebo bojovali přímo se zbraněmi v rukou na některé z front druhé světové války. Tyto příběhy jsou součástí expozice, stále přibývají, a lidé se s nimi mohou seznámit přímo v památníku, v kterém od letošního jara lze prožít třeba i simulovaný nálet či projít se válečným bojištěm. Představme si dnes rodáka z Moravské Ostravy, který například osvobozoval s Američany západní Čechy.
Pomáhal tajně přepravovat uprchlíky do Polska
Před 80 lety, v červenci 1943, vyplul transport vojáků 200. československého lehkého dělostřeleckého pluku „Východního“, z Palestiny do Velké Británie. Po vytlačení německých a italských vojsk ze severní Afriky Čechoslováky po dvou letech bojů v poušti čekal zasloužený odpočinek a poté přeřazení k novým útvarům.
Mezi pasažéry jedné z lodí byl také Leopold Horák, narozený roku 1907 v Moravské Ostravě. Před válkou pracoval jako železničář, ale byl zároveň poddůstojníkem v záloze. V září 1938 se zúčastnil mobilizace a podílel se na ostraze hranic na jižní Moravě.
Po okupaci se rodák z Moravské Ostravy stal členem železničářské odbojové skupiny, která tajně přepravovala uprchlíky v nákladních vlacích do Polska.
„Ne všichni kolegové z ostravského hlavního nádraží ale podporovali odboj. Jednoho dne Horáka a jeho společníky přistihl jiný železničář, když připravovali další ilegální transport, a začal jim hrozit udáním. Ironií osudu ale cestou na policejní služebnu spadl pod vlak,“ říká šéf oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář.
Se Svobodou se zúčastnil ústupových bojů z Polska
Protentokrát byli převaděči zachráněni. Přesto kolem jejich skupiny začalo slídit gestapo, takže se Horák rozhodl utéct za hranice. Doma musel nechat těhotnou manželku. V Polsku vstoupil do formující se zahraniční armády. Po německém útoku na Polsko v září 1939 prodělal ústupové boje a dostal se se skupinou Ludvíka Svobody do sovětské internace. V táboře v Jarmolincích se seznámil s pozdějším hrdinou bitvy u Sokolova Otakarem Jarošem, budoucím generálem Vladimírem Jankem a dalšími osobnostmi. Sám ale v SSSR dlouho nezůstal.
Kresba z Horákova zápisníku s podpisy spolubojovníků z doby pobytu v SSSR. Foto: Slezské muzeum Opava
Na jaře 1940 exilová vláda vyjednala se Sověty propuštění části vojáků a jejich odeslání do Palestiny. Původně se počítalo s tím, že tito Čechoslováci budou dále pokračovat na západní frontu. Vývoj bojů v Africe ale vedl k rozhodnutí britských velitelů vytvořit na Středním východě československý prapor pod velením Karla Klapálka. K příslušníkům nového útvaru patřil i Leopold Horák.
Bojoval v Sýrii, u Tobruku, u Dunkerque, poté s Američany osvobozoval Čechy
Po náročném výcviku Klapálkovi muži nejprve bojovali v Sýrii proti oddílům francouzské cizinecké legie, které byly loajální ke kolaborantské vládě ve Vichy. Následovaly obranné boje u obléhaného lybijského přístavu Tobruk.
Teprve v srpnu 1943 přeživší veteráni dorazili na Britské ostrovy. „Horáka čekalo zařazení k samostatné obrněné brigádě. V jejích řadách v letech 1944 a 1945 prošel boji u francouzského přístavu Dunkerque. Na jaře posledního válečného roku byl zařazen do takzvaného kombinovaného oddílu v počtu 139 mužů, který se po boku Američanů účastnil osvobozování západních Čech,“ líčí historik Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář.
Konec války tak Leopolda Horáka zastihl na Rokycansku. Po demobilizaci se vrátil na Ostravsko. Jeho vzpomínky a fotografie z dob válečné služby jsou dnes součástí sbírky Slezského zemského muzea.
