Příběhy hrdinů. Neuvěřitelná cesta z Karviné až do štábu generála de Gaulla

Magazín PATRIOT ve spolupráci se Slezským muzeem Opava přináší příběhy hrdinů, kteří buď působili v odboji nebo bojovali přímo se zbraněmi v rukou na některé z front druhé světové války. Tyto příběhy jsou součástí expozice, stále přibývají, a lidé se s nimi mohou seznámit přímo v památníku, v kterém od letošního jara lze prožít třeba i simulovaný nálet či projít se válečným bojištěm.

Betonový památník totiž podle zaměstnanců skýtá i příjemné klima. Skrývá však i řadu příběhů našich hrdinů druhé světové války.

Ondřej Kolář, šéf oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea v Opavě, nám tentokrát představuje dalšího z nich, kterým je Ferdinand Otto Miksche z Karviné. A jeho osud je opravdu pozoruhodný.

Sloužil u dělostřelectva na Slovensku a Podkarpatské Rusi

Vedle Čechů a Slováků se boje za osvobození Českoslovenka od nacismu zúčastnilo i množství příslušníků národnostních menšin, kteří často zůstávají stranou pozornosti. Patřil k nim také Ferdinand Otto Miksche, který se narodil v roce 1905 v Karviné v německy hovořící rodině. Část jeho předků byla maďarského původu.

Miksche vyrůstal v kosmopolitním prostředí uhelné pánve, kam v té době přicházely za prací tisíce lidí z různých koutů tehdejší monarchie. Díky zaměstnání otce, bývalého důstojníka, na dráze, se rodina později přestěhovala do Košic.

„Po ukončení gymnázia čekal mladého Ferdinanda v roce 1927 odvod do armády. Následně jako voják z povolání sloužil u dělostřelectva hlavně na Slovensku a Podkarpatské Rusi, patrně i díky znalosti maďarštiny. V roce 1935 odešel do zálohy,“ líčí historik Ondřej Kolář.

Více vojáků a méně soudruhů, napsal komunistům ze španělské války

O rok později se Ferdinand Miksche rozhodl odjet jako dobrovolník bojovat na straně republikánské vlády proti fašistickým povstalcům ve španělské občanské válce. Jako technický odborník nejprve působil v dělostřelecké škole, načež se dočkal bojového nasazení na jižní frontě.

Jako profesionální voják kritizoval politikaření u útvarů. Vedení Komunistické strany Československa, která organizovala vysílání dobrovolníků do Španělska, napsal dopis žádající o „více vojáků a méně soudruhů“. „Jeho konflikty s politickými komisaři vedly dokonce ke krátkému uvěznění, jako nepostradatelný specialista byl ale rychle propuštěn,“ říká historik.

Obávali se vyzrazení chystaného vylodění v Normandii

Po porážce republikánů v roce 1939 odešel Ferdinand Miksche do Francie. Záhy po vypuknutí druhé světové války vstoupil do československé zahraniční armády. Zde však pro něho chybělo odpovídající uplatnění. Proto se na jaře 1941 spolu s dalšími důstojníky rozhodl využít nabídky služby ve francouzském vojsku generála de Gaulla.

Zde působil v hlavním štábu, kde se věnoval přípravě operací na okupovaném území. Díky tomu se začal zajímat o výsadkové operace a na toto téma vydal několik článků a brožur.

„V jednom z textů popsal hypotetický scénář výsadku v Normandii, který se náhodou výrazně podobal tehdy přísně utajovanému plánu spojeneckého vylodění, takzvané operace Overlord. Vydání Mikscheho stati vyvolalo mezi zasvěcenými generály pozdvižení a obavy z vyzrazení plánu,“ popisuje vedoucí oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea v Opavě.

Titulní obálka českého vydáni Mikscheho knihy o výsadkových jednotkách z roku 1947. Foto: Slezské zemské muzeum v Opavě

Před únorem 1948 odešel a stal se instruktorem NATO

V závěru války Mischke působil jako československý přidělenec ve štábu generála Eisenhowera. U spojeneckých štábů pak setrval až do roku 1947, kdy navzdory svým zkušenostem získal podřadnou funkci u dělostřeleckého pluku. Vlivem sílící moci komunistů se ještě před únorovým pučem rozhodl odejít do zahraničí.

V dalších letech pracoval jako vojenský poradce a publicista ve Francii. V 50. letech se stal členem instruktorského týmu NATO v Portugalsku. V závěru 60. let se stáhl do ústraní. Zemřel roku 1992 v Paříži.