Společnost 5.8.2023 Petr Broulík

Příběhy hrdinů. Hromadná sebevražda ve Staré Bělé

Léto může být příležitostí navštívit na jaře otevřenou novou, interaktivní a efektní bojovou expozici v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku.

Magazín PATRIOT ve spolupráci se Slezským muzeem Opava přináší příběhy hrdinů, kteří buď působili v odboji nebo bojovali přímo se zbraněmi v rukou na některé z front druhé světové války. Tyto příběhy jsou součástí expozice, stále přibývají, a lidé se s nimi mohou seznámit přímo v památníku, v kterém od letošního jara lze prožít třeba i simulovaný nálet či projít se válečným bojištěm.

Dělník z Vítkovic založil v Ostravě malou odbojovou skupinu

Představme si dnes příběh, který vypráví šéf oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář. Tento příběh by mohl být klidně námětem pro silné drama z prostředí protektorátu. Odehrál se v Ostravě, která se pro Třetí říši stala za protektorátu významnou průmyslovou základnou, a to svou těžbou uhlí a strojírenskou a hutní výrobou…

Před 78 lety, 11. července 1944, obklíčila skupina příslušníků ostravského gestapa nenápadný rodinný dům ve Staré Bělé. Začalo poslední a tragické dějství čtrnáct měsíců trvajícího dramatu, jehož ústředním aktérem se stal mladý odbojář Karel Břenek.

Karel Břenek. Foto: Archiv města Ostravy

Ten přišel na svět v roce 1918 a před příchodem nacistů vedl poklidný život jako dělník Vítkovických železáren. Za války však s přáteli vytvořil malou odbojovou skupinu, do které patřil jeho synovec Alois, bratři Bronislav a Ferdinand Madryovi a Horymír Reclík.

Cíl útoku: kartotéky lidí, kterým hrozilo totální nasazení

Společně se jednoho dne v roce 1943 rozhodli zhatit záměr okupantů na vysílání mladých lidí z Ostravska na nucené práce. Rozhodli se zničit kartotéku pracovního úřadu. V této kartotéce byli evidováni všichni práceschopní lidé, kteří se stávali v Německu náhradou za ty Němce, kteří museli opustit svá místa v továrnách, obléknout uniformu, nafasovat zbraň a jít bojovat za Hitlera.

„Takový útok byl v dějinách nacisty okupovaných zemí něčím zcela mimořádným, podobná akce se odehrála pouze v Norsku,“ upozorňuje historik Ondřej Kolář.

Karel Břenek a členové jeho skupiny si nejprve opatřili zbraně, které uloupili v obchodě ve Vítkovicích. Poté 18. května 1943 přepadli budovu německého pracovního úřadu v areálu dnešního krajského vojenského velitelství na Nádražní ulici.

„Podařilo se jim sice spálit pouze část německých kartoték, nicméně zničené záznamy okupanti nedokázali do konce války obnovit. Akce Břenkovy skupiny tak zachránila tisíce lidí před totálním nasazením,“ podotýká historik opavského Slezského zemského muzea.

Konfident vylákal Břenka na hřbitov. Odbojář však z pasti unikl

Záhy po útoku gestapo zahájilo rozsáhlé vyšetřování. Břenkovy spolupracovníky sice pozatýkalo, on sám však stále a to více než rok gestapu unikal. Podařilo se mu navíc získat spojení na partyzánskou skupinu Jiskra a díky tomu najít i azyl u rodiny Vychodilových a Mutinových ve Staré Bělé.

Ludmila Mutinová. Foto: Archiv města Ostravy

Gestapo se poté počátkem července 1944 pokusilo prostřednictvím konfidenta vylákat Břenka na schůzku na hřbitov ve Vratimově. Břenkovi se ale podařilo z obklíčení prostřílet, přičemž v sebeobraně zabil úředníka gestapa Aloise Heinze.

Po přestřelce bylo Břenkovi jasné, že nacisté ještě zintenzivní své pátrání. Aby neohrozil své podporovatele, několik dní se s dvojicí spolubojovníků skrýval v poli.

Skrývali se v poli a poté spáchali hromadnou sebevraždu

Skupina už plánovala útěk na Slovensko, ale k tomu již nedošlo. Když gestapo 11. července obklíčilo dům Mutinových, jeho dočasní a ukrývaní obyvatelé se rozhodli neohrozit další spolupracovníky a raději spáchat sebevraždu.