Příběhy hrdinů. Hostinský z Ostravy byl členem prvního paravýsadku v protektorátu
Léto může být příležitostí navštívit na jaře otevřenou novou, interaktivní a efektní bojovou expozici v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku.
Magazín PATRIOT ve spolupráci se Slezským muzeem Opava přináší příběhy hrdinů, kteří buď působili v odboji nebo bojovali přímo se zbraněmi v rukou na některé z front druhé světové války. Tyto příběhy jsou součástí expozice, stále přibývají, a lidé se s nimi mohou seznámit přímo v památníku, v kterém od letošního jara lze prožít třeba i simulovaný nálet či projít se válečným bojištěm.
Betonový památník totiž podle zaměstnanců skýtá i příjemné klima. Skrývá však i řadu příběhů našich hrdinů druhé světové války. Ondřej Kolář, šéf oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea v Opavě, nám dnes představuje dalšího z nich – Františka Ryše ze Svinova.
Hostinský se stal v SSSR členem paravýsadku
František Ryš se narodil roku 1905 a od mládí se ve Svinově angažoval ve skautském hnutí. Přes deset let vedl svinovský skautský oddíl. Po svatbě pracoval v hostinci svého tchána a časem i hostinskou živnost převzal.
František Ryš před válkou. Foto: Slezské zemské muzeum v Opavě
„Zásadní zlom v jeho životě nastal v říjnu 1938, kdy se jeho rodná obec navzdory jednoznačné převaze českých obyvatel stala součástí zabraného pohraničí po podpisu Mnichovské dohody. Ryš si s tchánem pronajal hostinec ve Spolkovém domě Blaník v Moravské Ostravě,“ vypráví historik Ondřej Kolář a dodává, že ve spolkovém domě dnes sídlí Divadlo Petra Bezruče.
Po vzniku protektorátu v březnu 1939 se František Ryš zapojil do odboje. Zakrátko však musel před hrozícím zatčením uprchnout do Polska, odkud se pak po vypuknutí války dostal s ustupujícími československými jednotkami do SSSR. Zde byl vybrán pro zpravodajské úkoly v okupované vlasti.
Po seskoku parašutistům pomáhala i rodina Ludvíka Svobody
Výsadek S-1, uváděný také jako výsadek S-I/R, a shozený v noci z 9. na 10. září 1941, se stal prvním úspěšně realizovaným seskokem parašutistů v protektorátu. Skupinu vyslala sovětská armáda ve spolupráci s Československou vojenskou misí v SSSR.
Oddíl tvořili František Brauner, Jan Kasík, Bohuslav Němec a František Ryš. Jejich úkolem se stalo shromažďování zpráv o průmyslové výrobě na Moravě. Zpravodajci se po seskoku na Kroměřížsku ukrývali hlavně u příbuzných a u známých. „Pomoc jim poskytovala také rodina pozdějšího prezidenta Ludvíka Svobody. Po odhalení konspirace Svobodův syn Miroslav zahynul v Mauthausenu a zbytek rodiny se musel do konce války skrývat,“ připomíná historik Ondřej Kolář.
Ryše pomohl v Brně dopadnout informátor gestapa
František Ryš díky svým kontaktům navázal spojení s odbojem na Ostravsku. Sem se přesunul i František Brauner, kterého však v Ostravě v listopadu 1941 zadrželo gestapo s pomocí konfidenta, parašutisty Ferdinanda Čihánka. Krátce poté byl na Hané dopaden také František Němec.
„Mučením byl ke spolupráci přinucen i Ryšův bratr. Sám František Ryš se úspěšně skrýval až do května 1942, kdy v Brně náhodně potkal parašutistu Rudolfa Mišutku. Netušil, že Mišutka byl již dříve zatčen a stal se informátorem gestapa,“ líčí Ondřej Kolář.
Všichni čtyři členové výsadku dopadli tragicky
Nacistická tajná policie Františka Ryše zatkla na brněnském hlavním nádraží 12. května 1942. Byl popraven 29. května v Kounicových kolejích. Také Brauner a Němec skončili na popravišti. Tragicky dopadl také čtvrtý člen skupiny Jan Kasík, rodák z Třinecka. Ten se stal informátorem gestapa, ale posléze byl propuštěn jako nepotřebný.
Krátce pracoval v Třinci, načež se přihlásil do německé armády ve snaze získat říšské občanství, aby se mohl oženit s Němkou. Jako voják Wehrmachtu padl na italské frontě.
