Před sto lety prosadili dělníci Vítkovických železáren osmihodinovou pracovní dobu
Dne 11. 11. 1918 vydal Národní výbor v Moravské Ostravě nařízení, aby od 1. 12. téhož roku byla ve všech nepřetržitých provozech Vítkovických železáren zavedena osmihodinová pracovní doba.
Generální ředitel Adolf Sonnenschein nekladl nařízení odpor.
Těsně před válkou činila běžná pracovní doba 10 až 12 hodin denně, prosazení dlouhodobého sociálního požadavku na její krácení v největším ostravském průmyslovém závodu mělo mimo jiné mírnit poválečnou radikalizaci dělnictva.
Jen o tři dny později byla z podnětu Národního výboru zahájena též jednání mezi horníky a zástupci těžířstev, při nichž se uhelné závody zavázaly na přání Národního výboru zavést osmihodinovou pracovní dobu v dolech ostravsko-karvinského revíru dokonce již od 18. 11.
Živelná sociální reforma zdola vedla k tomu, že Národní shromáždění v Praze muselo kodifikovat reálný stav přijetím zákona o osmihodinové pracovní době 19. 12. 1918 a jejím všeobecným zavedením pro všechny zaměstnance.
