Ostravský Restaurant Day: Když má dobré jídlo svátek

Restaurant Day vlastně není žádnou módní novinkou, v různých podobách žil už za našich předků v některých vesnicích i městech. Třeba se pár sousedů v ulici rozhodlo, že v sobotu vynesou dobroty před dům a udělají si uliční oslavu…

Na podobných základech vznikla i akce s mezinárodním názvem i přesahem Restaurant Day. V Ostravě se letos pořádala už podesáté a rozsah naznačuje, že už dávno nejde o setkání hrstky nadšenců.

V sobotu měla akce doprovodný program a v neděli se v prostorách Cooltouru a přilehlé haly sešlo několik desítek profesionálních, poloprofesionálních i amatérských kuchtíků.

V jednu hodinu se otevíralo pro veřejnost a jestli se třeba organizátoři i sami kuchaři chvíli obávali, zda nevlídné nedělní počasí přece jen hosty neodradí, za pár minut měli jasno.

Doslova davy zejména mladých lidí oblehly stolky s pochutinami a i tomu největšímu pesimistovi muselo být jasno, že tohle bude „sukces“…

Nabídka byla neskutečně pestrá: od echt českých chlebů se škvarkama, přes burgry všeho druhu, vietnamská či mexická jídla, vegetariánské pokrmy, klobásy, plněné lokše a taštičky, polévky…

A těch sladkostí… Tady by diabetik vskutku zaplakal, byť v nabídce byly samozřejmě i pokrmy, tedy i ty sladké, v nejrůznějších úpravách a variacích zohledňující zdravější výživu.

Podle front u některých pultů lze očekávat, že i po tomto dni jídla bude otevřen nějaký nový krámek, že se zase, jako se to už několikrát stalo, osmělí někdo, kdo vařil pouze pro své blízké.

Aby vše nebylo jen sladké a dokonalé jako našlehaná pěna na jednom ze stovek dokonalých dortíků, je nutno dodat, že do příště by organizátoři mohli vychytat i některé nedorazy.

Třeba přehuštěný a přetopený prostor v horním sálu, více míst, kde se lze zbavit prázdného plastikového talířku, více míst k sezení (nad horním sálem bylo VIP posezení, které často zelo prázdnotou, ale „obyčejní“ návštěvníci tam bůhvíproč nemohli).

Stejně tak dolní sál – i tady by se slušelo, a prostory na to byly, lidem nabídnout stoly a židle nebo alespoň pultíky ke stání, aby se nemuseli krčit na schodech nebo se opírat o zeď.

Těžko říci, zda se organizátoři báli, že lidí přijde málo – o některých kuchařích se to ale dá říci s jistotou. Jinak by se hned u několika pultíků těžko mohlo stát, že půl hodinky po zahájení akce došlo jídlo.

Ale i v tom asi tkví kouzlo podobných akcí, za domem tady nestojí chladící vozy s tunami dalšího jídla, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí a kolik se navaří, tolik se toho taky sní…