Nová kniha hlučínského rodáka hledá odpovědi na záhadné archeologické nálezy

Autor knihy, Jiří Sonnek z Hlučína, se v ní zabývá záhadnými archeologickými nálezy a rozkrývá, k čemu které předměty sloužily. Protože není pouhým teoretikem, vše dokazuje experimentálními výrobky z vlastní dílny, samozřejmě s použitím materiálů a nástrojů, k nimž měli přístup lidé tehdejší doby.

„Před třiceti tisíci lety zde žili velmi kultivovaní lidé, kteří měli své oděvy, zbraně i obydlí. V jeskyni, kde si je představujeme, by dlouho nevydrželi,“ vypráví Jiří Sonnek. Jeho dům v Hlučíně tak plní netradiční předměty jako například oštěp s hrotem připevněným k násadě směsí pryskyřice, písku, chlupů jeho kočky a vlasů manželky.

Kupodivu se tak dá vyrobit hmota pevná jako drátkobeton. Některé objevy archeologického experimentátora a badatele, jak Jiří Sonnek sám sebe označuje, jsou dokonce mírně lechtivé. U nálezu, který archeologové označili za běžný šperk, autor knihy vysvětluje, že mohl sloužit jako erotická pomůcka.

Na dalších stránkách objasňuje, že záhadné kotoučky s dírou uprostřed vůbec nejsou záhadné. Sloužily jako knoflíky k zapínání oděvů. Když Jiří Sonnek tvrdí, že předmět speciálního tvaru guara, je kormidlem na voru, hned takový vor vyrobí a otestuje na Hlučínském jezeře.

„Naši předkové byli přemýšliví lidé, kteří se museli starat o svou obživu a přežití. Z toho musíme vycházet, když uvažujeme, k čemu mohly složit předměty, které tehdy vyrobili,“ tvrdí Jiří Sonnek.

Tak dospěl k rozluštění jedné z největších záhad planety, kterou jsou obrazce na planině Nazca. Tvrdí, že jsou to stopy, které vznikly při výrobě provazů, jichž bylo zapotřebí na zhotovení vorů, rybářských sítí a provazových mostů. Tehdejší lidé z vorů lovili ryby na moři, což byla jejich doplňující obživa. I v tomto případě Jiří Sonnek na praktickém příkladu ukazuje, jak vznikaly stopy při výrobě provazů.

„Podle mě jsou úzké dlouhé trojúhelníky a obdélníky na planině Nazca upravené pracovní plochy k výrobě provazů, některé možná i rybářských sítí. K pracovním plochám přilehlé obrazce zvířat a různých symbolů jsou loga výrobců,“ rozvíjí svou hypotézu Jiří Sonnek navzdory tvrzením renomovaných autorů, kteří obrazce považují za formy vzývání bohů.

Jiří Sonnek z takové nepraktičnosti naše předky nepodezřívá. Své hypotézy autor doplňuje povídkami, které přibližují používání toho kterého předmětu. Sepsání knihy, která vyšla v nákladu 1500 kusů, Jiřímu Sonnkovi trvalo pět let. Ke každé své hypotéze zhotovil autentické výrobky, jejichž fotky ilustrují publikovaný text.

V příštím roce chce ze všech takto zhotovených, neobvyklých předmětů uspořádat v Hlučíně výstavu. Kniha Jiřího Sonnka je k dostání v běžné knihkupecké síti, kam ji distribuuje Pemic. V Hlučíně ji lze koupit například v místní knihovně nebo v informačním centru. Nepřináší jen zábavu a poučení pro dospělé, ale také lidský pohled na dějiny pro děti a studenty.