Mladík z Karviné zachraňuje poklady ze starých kazet. Nejstarší kousek měl z roku 1989

Na kazety se nahrávalo ledacos. Svatby, oslavy, dovolené i další rodinné momenty, na které se nechtělo zapomenout. Videopřehrávače měl tehdy doma snad každý, jenže tyto přístroje se s pokrokem moderní doby ztratily v propadlišti dějin.

Dnes už se všechno točí na telefony a vzpomínky se poctivě zálohují, co se ale stalo s nahrávkami, které byly pořízeny několik let nazpátek? Spoustu z nich už nikdy nikdo neuvidí, stále však existuje možnost, jak je zachránit. Převodem starých kazet do nových moderních formátů se zabývá i Jan Mašlár z Karviné.

„Věnuji se tomu rok jako OSVČ, ale už dříve jsem převáděl videa pro rodinu. Dostal jsem se ke starším kazetám, a tak jsem je začal převádět do počítače,“ vzpomíná. Zprvu však všechno nešlo tak hladce, jak si představoval. „Nakonec jsem si ale správné postupy nastudoval. Většinou jsou v angličtině,“ dodal.

Převod jedné kazety do digitální formy trvá přesně tak dlouho, jak dlouhá je daná nahrávka. Cena za převod se pak odvíjí podle odpracovaných hodin a počtu kazet – čím víc jich je, tím je cena nižší. „Nedávno jsem tady měl jednoho pána, který chtěl převést čtyřicet kazet, ale jinak se to většinou pohybuje mezi jedním až třemi kusy,“ prozradil jednadvacetiletý student.

Když Jan Mašlár s převodem starých kazet začínal, tak nečekal, že o to bude takový zájem, s jakým se ve skutečnosti setkal. „Je to asi tím, že lidé už nemají videa. Kazety jim leží doma a oni neví, co s nimi. Když se pak dozví o této možnosti, tak je to zaujme,“ myslí si.

Někteří zákazníci chtějí přehrát kazety na DVD, Mašlár se je ale v takovémto případě snaží přesvědčit, aby si je nechali nahrát na USB. „Pokud by si to nechali dát na DVD, tak by to časem stejně chtěli převést na USB,“ vysvětluje mladík, jenž sám už převedl a zálohoval všechna rodinná videa.

Některé kazety, které dostává, na sobě mají kvůli špatnému skladování plíseň, a tak je třeba je vyčistit, což je časově náročné. Další jsou zase roztržené a musí se zalepit páskou. „Ale zachránit se dá všechno. Upřímně jsem čekal, že se s plísní budu setkávat častěji, ale je vidět, že lidé se ke kazetám chovali hezky. Pokud jsou přetržené, tak se přijde jen o tyto dané sekundy, ale jinak se video uchová,“ řekl Mašlár.

Čas od času se ale setká s něčím, co ani on sám nedokáže. „Někdo se mě ptal, jestli umím převést staré kazety i do HD kvality, ale toto už nejde,“ usmál se. Další komplikací je, když videa byla nahrávána přehrávačem, který ten jeho nedokáže přehrát. „Ale i to se dá vyřešit, musím si s tím pohrát a pak to jde,“ dodal.

Kazety, které převádí, ukrývají mnohá rodinná tajemství. Ta nejstarší ale pocházela přímo z jeho rodiny. „Byla to kazeta z roku 1989. Video sice nevypadalo nejlépe, ale hlavní je, že šlo zachránit a bylo koukatelné,“ uzavřel.