Málem usnul i za volantem! Poruchu spánku odhalila speciální diagnostika

„Jsem ženatý pětatřicet roků a z toho už třicet let nespím s manželkou. Moje problémy tedy začaly hrozným chrápáním. Poslední roky jsem navíc začal být přes den strašně unavený. Byl jsem schopen usnout i desetkrát za den. Vyspal jsem se, ale nekvalitně,“ líčí muž, kterého k vyšetření „donutila“ manželka na základě novinového článku ohledně léčení poruch spánku.

„Poruchy spánku jsou častá věc, ale je jich veliké množství. Je to široká skupina, do níž patří i poruchy dýchání vázané na spánek,“ vysvětluje lékařka Bogna Jiravská – Godula, která je zároveň ředitelkou ostravské Polikliniky Agel, kde se na léčbu tohoto typu onemocnění specializují.

V případě pana Vladimíra šlo konkrétně o poruchu obstrukční spánkové apnoe, zkráceně OSA, která sice představuje jen část celé problematiky, ale jelikož jí trpí kolem 2 až 10 % populace, rozhodně nejde o zanedbatelnou záležitost.

„Na poliklinice mě diagnostikovali a zjistili, že jsem v kritickém stavu. Byl jsem proto doporučen do spánkové laboratoře ve Vítkovicích, kde paní doktorka rozhodla o léčbě formou přístroje,“ říká pacient, který měl naprosto typické příznaky. Stručně řečeno, kde si sednul, tam usnul.

Porucha, která častěji poskytuje muže, se kromě nadměrné denní spavosti, snížení výkonnosti, velké únavy a bolestí hlavy, může projevit také změnami chování, projevy agresivity či deprese. Častým příznakem je chrápání, které však samo o sobě neznamená, že jde o OSA. Prosté chrápání je doménou ORL.

„Pacienti nejčastěji přicházejí na nátlak rodiny s tím, že v noci chrápou či nedýchají,“ upřesňuje lékařka. Mezi nejvíce rizikové faktory pro vznik této spánkové poruchy, kdy je omezen přirozený průtok vzduchu do plic, patří obezita, kouření, konzumace alkoholu, sedativa a nadužívání léků na uvolňování svalů.

Obstrukční spánkovou apnoí je podle ní třeba se zabývat hlavně proto, že léčba zlepšuje prognózu u lidí, kterým hrozí infarkty, ischemické choroby srdeční a cukrovky. A takových je velké množství.

Základem je „domácí“ diagnostika

Prvním krokem k vylepšení zdravotního stavu je návštěva interní ambulance, kde v úvodu k hodnocení stavu využívají pohovor, například s pomocí tzv. Epwordské škály, což je dotazník odhalující míru rizika.

„Hranice je jedenáct bodů, ale není to tak, že pokud budete mít méně, nevyšetříme vás. Jestliže jste podle příznaků rizikový, můžeme pomoci. Posléze nabídneme screeningový přístroj Apnea-link na domácí diagnostiku,“ pokračuje Jiravská.

„Měření probíhá v domácím prostředí, pacient si před spánkem přístroj připevní na hruď. Aby měření bylo průkazné, je potřeba, aby délka spánku byla alespoň čtyři hodiny,“ uvádí Zuzana Lovečková, sestra ambulance funkční diagnostiky.

„Pacienti jsou poučeni, že vše se hodnotí podle indexu AHI, který zhodnotí poměr zástav dýchání či mělkého dýchání v časovém období jedné hodiny. Podle toho, jak index vychází, řekneme, jestli je možno určit o jakou tíži OSA se jedná a nabízíme řešení,“ doplňuje lékařka.

Kromě diagnostiky, která je na začátku celého procesu, jsou k dispozici také spánkové laboratoře k zajištění léčebných pomůcek, jako jsou třeba ve vítkovické nemocnici, která také spadá do skupiny Agel, nebo v ostravské Fakultní nemocnici.

„Lidé s OSA trpí velmi často nadváhou či obezitou, proto první krok po zjištění této poruchy je snížit svoji hmotnost a změnit životosprávu. Spánkových laboratoří není mnoho, proto při čekání na volný termín mohou pacienti snížit svou hmotnost natolik, že již léčbu nepotřebují,“ zdůrazňuje Jiravská.

Spí jako miminko

Právě v laboratoři nemocnice ve Vítkovicích nakonec probíhala léčba pana Vladimíra, který vzhledem k naměřeným hodnotám dostal od zdravotní pojišťovny speciální přístroj tlačící vzduch do plic.

Sáhl i ke změnám v životosprávě? „Víte, jak to je se staršími chlapy. Když něco děláte šedesát let, těžko se to mění. Stoprocentně mi všechno nahradil ten přístroj. Zlepšil mi kvalitu života. Od listopadu jsem si přes den ani na vteřinu nezdřímnul,“ hlásí se zjevnou spokojeností.

Výsledky jsou podle něj jednoznačné a podobně to vidí specialisté z polikliniky nacházející se v samém centru Ostravy, kde více než rok používají přístroj k domácí diagnostice.

„Máme velice dobrou zkušenost s návaznými pracovišti v nemocnicích jak ve Vítkovicích, tak ve fakultní nemocnici. Léčba je často dlouhodobá a pacienti mohou přístroje mít klidně napořád. Pokud jsou ovšem výsledky dobré, a to zejména díky změně životosprávy, mohou je zcela přestat používat,“ dodává lékařka.

Zatím, po ročním provozování Apnea-linku, bylo do spánkových laboratoří odesláno 27 lidí. Díky přístroji jim mohou na poliklinice nabídnout nadstandard oproti běžné ambulanci. Samozřejmě, že nezbytnou podmínkou je práce šikovných sestřiček, které jsou schopné vše potřebné zařídit.

„Řeknu vám, že teď už se vyspím lépe než miminko,“ uzavírá s úsměvem pan Vladimír, kterému pomohla zlepšit kvalitu života odborná diagnostika s následným doporučením k léčbě syndromu OSA formou speciálního přístroje na podporu dýchání.