Lexikon ostravské historie: A jako Antošovice
Magazín PATRIOT, milovnice ostravské historie Perla Motyková a facebooková skupina Nezapomenutá Ostrava společně tvoří otevřený abecední Lexikon ostravské historie. Cílem není vědecky zpracovat a uzavřít historii Ostravy - lexikon je stále otevřený dalším vzpomínkám, fotografiím, připomínkám laiků i odborníků.
Antošovice (německy Antoschowitz, polsky Antoszowice, jsou vesnice ležící na území Ostravy, dne 24. dubna 1976 se stala součástí městského obvodu Slezská Ostrava, jako nejmladší obec. Žije zde 279 obyvatel.
Malá domkářská ves byla založena na počátku 18. století na území šilheřovického panství, první písemná zmínka pochází z 21. června 1714, původní název zněl Jantoschowitio (Jantošovice), pravděpodobně podle tehdejšího správce panství P. Jana Jantosche.
Čeští osadníci však název pozměnili na Antošovice (doloženo od roku 1719). Nedaleko obce založil správce Jantosch dvůr Paseky, který až do roku 1850 tvořil součást Antošovic.
Poté byly Paseky připojeny k Šilheřovicím. Po prohrané válce o Slezsko připadly v roce 1742 Prusku. K Československu byly připojeny zpět 9. února 1920.
Původně docházely místní děti do šilheřovické školy, od roku 1873 do německé školy v Annaberku (dnešní polské Chałupki) a od roku 1920 do místní české školy (vlastní budovu však škola získala až v roce 1932). Od roku 1933 zde byla zřízena také mateřská škola.
Okresní silnice do blízkého Koblova byla postavena v roce 1926. Novou kapli postavili Antošovičtí v roce 1935. Po Mnichovské dohodě se staly od října 1938 součástí Třetí říše až do osvobození 1. května 1945.
Antošovice leží na levém břehu řeky Odry. Jižním a východním směrem od obce se rozkládá několik rybníků a bývalých štěrkoven.
Západním směrem je Černý les, severním směrem hranice s Polskem a východním směrem leží město Bohumín, západním je dálnice D47. U východního okraje osady byla přes řeku Odru v roce 2000 postavena nová lávka pro pěší.
Nedaleko osady Antošovice najdeme v areálu bývalých štěrkoven nudistickou pláž, včetně potřebného zázemí.
Severním směrem od osady se v poli nachází bývalý pěchotní srub MO-S-7, který je ovšem veřejnosti nepřístupný. Osadou prochází zelená turistická trasa a značená cyklostezka.