Pivovar Radegast slaví 60 let od stavby. Jméno pro něj vybrali lidé v soutěži

Před šedesáti lety, 7. července 1966, padly slavnostní poklepy na základní kámen v Nošovicích. Začala tak stavba prvního nového pivovaru v českých zemích po více než padesáti letech. Radegast od svých počátků posouval hranice pivovarnictví, zaváděl revoluční technologie, a především naučil Čechy pít výrazně hořké pivo.

O vybudování nového pivovaru na severní Moravě se uvažovalo už od roku 1953, definitivní volba ale padla na Nošovice až o devět let později. Rozhodla kvalitní voda z řeky Morávky, vhodné geologické podmínky a blízkost hlavních dopravních tahů.

Foto: se souhlasem Plzeňského Prazdroje

Projekt představoval na svou dobu naprostý unikát. Budovala se nová generace průmyslového pivovaru a tempo bylo obrovské. Na stavbě pracovalo denně zhruba 120 lidí a už v roce 1968 probíhala montáž 160 ležáckých tanků, z nichž každý měřil 13 metrů na délku a pojal 560 hektolitrů piva. První várka se zde uvařila 3. prosince 1970.

Ogar, Pinoš nebo Radegast? Zlatý důl pro autora názvu

Zajímavostí je, že o názvu dnes už legendárního pivovaru rozhodla sama veřejnost. V březnu 1969 byla vyhlášena otevřená soutěž s jasným zadáním: jméno muselo být krátké, jednoslovné, dobře vyslovitelné a spojené s regionem Beskyd.

Z celkem 3 500 doručených návrhů porota zvažovala jména jako Beskyd, Nošovjan, Ogar, Jantar nebo Pinoš. Nejvíce hlasů ale nakonec získal Radegast, jméno slovanského boha pohostinnosti, hojnosti a úrody, které se v došlé poště objevilo celkem 44krát. Autor vítězného návrhu si tehdy odnesl odměnu 1 000 korun, což byly na tu dobu velmi slušné peníze.

Foto: se souhlasem Plzeňského Prazdroje

Hořká revoluce prvního sládka

S historií nošovického provozu je neodmyslitelně spjatý první sládek Jaromír Franzl, který vedl výrobu v letech 1970 až 1979. Právě on udělal zásadní a velmi odvážný krok. V době, kdy trhu v Československu vládla spíše sladší piva, se rozhodl jít proti proudu a vytvořil pivo s výraznější hořkostí. Od konkurence se okamžitě odlišilo a tento tah se ukázal jako přelomový pro preference celého národa.

Foto: se souhlasem Plzeňského Prazdroje

Pivovar navíc po celou dobu své existence proslul zaváděním technologických novinek. Tradiční otevřené kádě pro kvašení nahradil uzavřenými tanky, jako první u nás v devadesátých letech zavedl sladinový filtr a stal se i prvním českým pivovarem, který začal využívat vznikající bioplyn z vlastní čistírny odpadních vod k vytápění.

Foto: se souhlasem Plzeňského Prazdroje

„Byli jsme vždy nositelé progresivních myšlenek a postupů. Na začátku sedmdesátých let pivovar Radegast úplně rozvířil chuťové zvyklosti v tehdejších hospodách, když lidem uvařil v té době nezvykle hořké pivo. V devadesátých letech jsme zase stáli u zrodu úplně nové kategorie nealkoholických piv, když jsme na trh uvedli Birell. V současnosti patříme mezi pivovary s nejnižší spotřebou vody na výrobu piva na světě,“ shrnuje ředitel Pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Voda potřebná na jeden hektolitr piva dnes činí pouze 2,28 hektolitru.

Ivo Kaňák. Foto: se souhlasem Plzeňského Prazdroje

Díky nedávné modernizaci dnes pivovar vyrobí přes 72 tisíc hektolitrů piva týdně. Svému hořkému trendu přitom zůstává věrný i u novějších speciálů, jako je například dvanáctka Ryze Hořká nebo mimořádně hořký Ratar. „Stejně jako před více než půl stoletím zůstává i dnes Radegast symbolem výrazné hořkosti, poctivého pivovarského řemesla a progresivního přístupu, který pomáhá posouvat české pivovarnictví kupředu,“ dodává současná sládková Jana Tovaryšová.