Ochrnula tak, že hýbala jen očima. Díky rehabilitaci v Chuchelné se znovu učí chodit

Nemoc se u ní začala projevovat nenápadně a rozvíjela se několik týdnů. Nejprve ztratila jemnou motoriku v rukou, později začala padat a nakonec přestala tělo ovládat úplně. V nejtěžší fázi onemocnění dokázala hýbat pouze očima, musela být napojena na plicní ventilaci a vyžadovala nepřetržitou péči.

„Byla jsem vězněm svého těla. Všechno jsem vnímala, ale nemohla jsem mluvit ani se pohnout,“ vzpomíná na nejtěžší chvíle Milada Svobodová.

Rozhodla jsem se žít

Momentálně podstupuje dlouhodobou rehabilitaci v Chuchelné. Díky pravidelné fyzioterapii, ergoterapii a obrovskému osobnímu odhodlání získává zpět ztracenou soběstačnost.

„Já jsem se prostě rozhodla, že budu žít. Po dvou a půl letech jsem si stoupla na vlastní nohy, takže ať to jde pomalu nebo těžce, ráda bych zvládala úplně normální věci,“ popisuje svůj boj pacientka.

Milada Svobodová. Foto: se souhlasem FNO

Její slova i pokroky potvrzuje primářka Rehabilitačního ústavu v Chuchelné Ilona Nedvědová. Ještě na konci roku 2025 byla podle ní žena prakticky imobilní a plně závislá na pomoci ošetřujícího personálu. „Díky intenzivní rehabilitaci dnes zvládá chůzi s chodítkem na krátké vzdálenosti a postupně se zlepšuje také funkce rukou. Velkou roli v léčbě hraje její aktivní přístup a vysoká motivace k další rehabilitaci,“ vysvětluje primářka.

Běh na dlouhou trať

Odborná zařízení v Hrabyni a Chuchelné se každoročně starají o několik pacientů s touto diagnózou. Guillain-Barrého syndromem v České republice onemocní průměrně sto lidí za rok.

Léčba autoimunitního onemocnění je podle primářky Nedvědové zdlouhavý proces, který vedle akutní neurologické péče vyžaduje právě vytrvalou a intenzivní rehabilitaci. Návrat pohybových funkcí je navíc vysoce individuální a může trvat celé měsíce i roky.